Poradní orgán veřejného ochránce práv pro oblast práv lidí s postižením se v březnu sešel na svém prvním letošním jednání. Hlavním tématem byla přístupnost, na kterou se ombudsman zaměřuje již několik let a společně s poradním orgánem ji považuje za prioritu. Všichni přítomní upozornili na potřebu zvýšit povědomí o přístupnosti z pohledu článku 9 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a srozumitelně ji vysvětlovat laické i odborné veřejnosti. Přestože byly přijaty nové právní předpisy, neustále dochází k situacím, kdy jsou některé budovy a služby nepřístupné.
„Přístupnost nesouvisí pouze s fyzickým prostředím, ale také s možností dostat se k informacím, vzdělání, službám nebo zaměstnání. V dnešní době se nejedná o nic samozřejmého a týká se to každého z nás. Je to také jeden z prostředků pro zajištění rovností příležitostí pro všechny lidi. Abychom dosáhli co největší přístupnosti, musíme spolupracovat, pojmenovávat problémy a hledat společně řešení,“ uvedl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Přístupnost je setrvalý problém, o kterém se ve veřejném prostoru příliš nemluví. Členové poradního orgánu proto na toto téma vedli diskuzi a všichni se shodli, že je potřeba s touto problematikou více seznamovat společnost.
„Problém není v tom, že by většina lidí neměla o přístupnost zájem, ale v tom, že si problém vůbec neuvědomuje. Je tedy na nás více problematiku vysvětlovat a propagovat. Nemyslím si, že by pak společnost s tvořením přístupnějšího prostředí, informací a služeb měla problém,“ řekl během jednání člen Martin Okáč.
Další častá potíž spočívá v tom, že se ani u nově budovaných staveb nedodržují požadavky přístupnosti zakotvené v právních předpisech a technických normách. Po řádné kolaudaci tak budova nevyhovuje lidem s postižením. Ombudsman v nedávné době řešil například kauzu novostavby v Praze, kdy zhotovitel stavby postavil nevhodný nájezd pro kočárky či chybně provedl vyhrazená parkovací místa („dvojitá bariéra“ – schodky, výstupy do zeleně s betonovými prvky).
Ombudsman již v minulosti provedl výzkum přístupnosti veřejných budov a služeb lidem s postižením, na který nyní navázal návrhem doporučení. Na zasedání zástupce ombudsmana obojí představil a diskutoval s členy, kteří uplatnili své připomínky a praktické poznatky.
„Odborníci nerozumí tomu, proč se například v doporučení objevují věci, které nejsou v žádném právním předpisu upravené. Je potřeba jim vysvětlit, že normy a předpisy neobsahují vše potřebné pro přístupné prostředí a že se na přístupnost, ale také doporučení musíme dívat jiným pohledem. A to pohledem článku 9 Úmluvy,“ připomínkovala Doporučení Nicole Fryčová.
V návaznosti na projednávaná témata přijal poradní orgán usnesení. V něm vyzývá ombudsmana k tomu, aby i nadále monitoroval naplňování právních požadavků na přístupnost, pokračoval v podpoře aktivního zapojení odborníků a nadále spolupracoval s lidmi s postižením.
Co je přístupnost? Na webu ochránce můžete najít podrobnější informace a praktické rady, jak zajistit přístupnost v jednotlivých oblastech každodenního života.
Reálné příklady nepřístupnosti a toho, jak je důležitá nejen pro lidi s postižením, ale pro každého z nás.
- Například když chybí lavičky, nemůže si na ně sednout člověk zažívající panický záchvat, ale ani člověk, který si potřebuje odpočinout.
- Když chybí rampy, nevyjede po schodech ani člověk pohybující se na vozíku nebo maminka s kočárkem.
- Když se budou bezbariérová WC používat jako skladiště, nebude je moci využívat člověk s postižením, ale také nikdo jiný. Člověk s postižením pak nebude mít možnost vykonat důstojně základní lidskou potřebu a ostatní budou mít o jednu toaletu méně.
- Klidovou zónu může využít stejně tak člověk na spektru autismu, který je přehlcený všemi vjemy, ale i ostatní lidé, kteří po dlouhém hektickém dni potřebují chvíli klidu.
Zdroj: ochrance.cz